M

Pomáhat je snadné

Běh proti násilí: Lepší v teplákách běžet než sedět

Přes 200 běžců včetně populárního youtubersko-farářského dua Pastoral Brothers se sejde v parku pražského letohrádku Hvězda, aby svými běžeckými výkony podpořili program Stop Násilí. Ten vznikl před patnácti lety se záměrem, který dodnes může leckoho překvapit: poskytovat terapii osobám, které na druhých páchají násilí nebo mají problém se zvládáním vlastní agresivity. O běhu i programu jsme mluvili […]
Články

kategorie

17/09/2024

datum publikace

Adam Šůra

autor článku

0

minut čtení

Přes 200 běžců včetně populárního youtubersko-farářského dua Pastoral Brothers se sejde v parku pražského letohrádku Hvězda, aby svými běžeckými výkony podpořili program Stop Násilí. Ten vznikl před patnácti lety se záměrem, který dodnes může leckoho překvapit: poskytovat terapii osobám, které na druhých páchají násilí nebo mají problém se zvládáním vlastní agresivity. O běhu i programu jsme mluvili s jeho vedoucí Věrou Víchovou z diakonického Střediska celostátních programů a služeb.

Program Stop Násilí letos oslaví patnáctiny. Co vlastně vedlo k jeho vzniku?

V rámci krizového centra Diakonie jsme poskytovali krizovou intervenci klientkám, které zažívaly partnerské násilí. Poté, co klientka od násilného partnera odešla, on si našel partnerku novou, která po čase také vyhledala naši pomoc. Často jsme od klientek slýchávali, že nechtějí partnera opustit, jen si přejí vztah bez násilí. Zejména v rodinách s dětmi byla touha zachovat rodinu pohromadě za podmínek, že násilí v jakékoliv podobě se již nebude vyskytovat, velmi častá.

Kladli jsme si otázku, jak pomoci změnit vzorce násilného chování, které se ve vztazích opakují. Rozhodli jsme se proto i na základě zkušeností se zahraničí poskytovat terapii těm, kteří se násilí dopouští. Terapie umožňuje původcům násilí porozumět příčinám a spouštěčům agrese a násilného chování a pracovat na jejich změně. Díky terapii se tak  eliminuje riziko eskalace násilí a jeho opakování  v budoucnosti a přenosu násilí z generace na generaci.

Kde jste se při vytváření programu Stop Násilí inspirovali, na koho jste navazovali?

Jako první v České republice jsme vstoupili do evropské sítě WWP EN (Work with Perpetrators European Network), která sdružuje organizace zabývající se prací s násilnou osobou. WWP nám poskytovala velkou podporu v podobě sdílení zkušeností a možnosti účastnit se webinářů, workshopů a konferencí. WWP nám také poskytla cenné rady při vytváření metodik. Na základě toho jsme dali dohromady vlastní metodické postupy, které v terapii využíváme. Zároveň jsou tyto metodiky v souladu s  Minimálními standardy práce s násilnou osobou, které vydal Úřad vlády ČR.

Musíte složitěji vysvětlovat, k čemu je terapie násilných osob dobrá? Někdo by mohl být přesvědčen, že takoví lidé zaslouží jen trest.

S námitkami se setkáváme minimálně, většina lidí velmi dobře chápe, jaká má terapie násilných osob smysl. Jestli někdo měl otazníky, tak to byla před lety odborná veřejnost, když jsme s naším programem začínali. Ne že by někdo měl něco proti programu samotnému. Odborníci si však kladli otázku, jestli ten program neodvádí pozornost od obětí násilí. A ony určité pochybnosti byly na místě. Bavíme se o době před patnácti lety, kdy se například závažnost domácího násilí daleko více zlehčovala než dnes. Policisté měli malou zkušenost s tím, jak domácí násilí vyšetřovat, či jak oběti před násilníky ochránit. Pochybnosti se nicméně nenaplnily. Náš program jsme vždy chápali jako jakousi druhou stranu mince. Vycházeli jsme z našeho vlastního poznání, že terapie násilných osob pomoc obětem důležitým způsobem doplňuje. Čas to potvrdil.

Mluvila jste o tom, že ještě v nedávných letech se bralo téma násilí víc na lehkou váhu. Ostatně i Běh proti násilí jste před šesti lety začali organizovat proto, abyste toto téma dostali víc mezi veřejnost. Povedlo se?

Vítězky a vítězové běhu proti násilí

Určitě nejen díky našemu běhu se téma násilí a možností, jak proti němu pracovat, dostalo více do veřejného prostoru. Doufám, že nějakou měrou jsme k tomu přispěli. Téma násilí se začalo komunikovat i na úrovni vlády. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Laurenčíková ohledně tohoto tématu dělá mnoho užitečné práce. Zajímají se poslanci, senátoři. Tohle nás přirozeně těší.

Jakým způsobem násilná osoba získá motivaci za vámi přijít a požádat o pomoc?

Můžeme mluvit o dvou druzích motivací. První spočívá v tom, že sama násilná osoba není spokojená s tím, jak svůj život vede. Uvědomuje si, že násilným chováním si ničí nejbližší vztahy. Chce to změnit. Často k tomu takového člověka motivují jeho blízcí. Třeba manželka nebo partnerka. Sebere odvahu a dotyčnému řekne, že pokud se sebou nezačne něco dělat, odchází. Ale rozhodnutí je vždy na pachateli násilí. Pak jsou lidé, kteří mají terapii nařízenou soudně jako součást trestu za spáchání násilného trestného činu. Pokud by se terapii vyhýbali, hrozí jim třeba i vězení. Zde je motivace spíše vnější, ale i v takovém případě často klienti zjistí, že jim terapie pomáhá a po skončení povinné části terapie pokračují dále dobrovolně.

Liší se nějak úspěšnost terapie u lidí, kteří na ni docházejí spíše z vlastního rozhodnutí, a u lidí, kteří ji mají nařízenou?

Nedá se to jednoduše odlišit. Pro zahájení terapie je lepší, když člověk přichází z vlastní vůle. Ale z terapií velmi profitují i lidé, kteří je mají nařízené. Oni totiž leckdy poprvé za svůj život nalézají v osobě terapeuta někoho, kdo jim rozumí, chápe jejich situaci a souvislosti. Ti lidé dost často vycházejí z neutěšených rodinných podmínek, měli velmi těžké dětství, nesou si to svým životem. Často od nich dostáváme zpětnou vazbu, že poprvé v životě zažili nějaké přijetí. Terapeut neschvaluje to, co spáchali, ale naslouchá, snaží se pochopit a nabízí možné cesty ke změně.

Cílů terapie se nemusí vždy dosáhnout. Dá se z toho nějak poučit a příště terapii lépe zaměřit?

I to je náš úkol. Terapie násilných osob je docela nákladná záležitost a my samozřejmě chceme, aby její efekt byl co největší. Od letošního ledna jsme zařadili do programu speciální psychologickou diagnostikou klientů. Jejím cílem je zjistit, zda klienti, kteří v terapii selhávají, mají nějaké společné osobnostní rysy. Z diagnostiky budeme také sledovat, jaké osobnostní rysy mají klienti, kterým terapie pomohla a jejich život změnila. Získáme tak data, která nám umožní zlepšit práci s klienty, u kterých je úspěšnost terapií nižší. Nebo třeba také objevíme, že pro některé klienty naše terapie vhodné nejsou a je tedy lepší jim doporučit jiný typ pomoci.

Jsou součástí terapie i nácviky chování v konkrétních situacích, které mohou u násilných osob spouštět jejich násilné jednání?

Naši terapeuti používají více nástrojů a technik, které vždy nějakým způsobem kombinují. Pokud je to vhodné, používají i nácviky, o kterých mluvíte. Člověk se při nich učí, jak zvládat své emoce, které ho  vedou k násilnému jednání. Ale takové nácviky nemusí být terapeuticky dostatečné. Máme zkušenost, že nácviky je vhodné propojovat s hlubším porozuměním prožívání klienta v konkrétních situacích. Toto prožívání je v rámci terapie tematizováno a stává se důležitým vodítkem pro změnu násilných vzorců chování.

V loňském roce jste začali rozšiřovat program Stop Násilí mimo Prahu do regionů. Máte nějakou novinku pro letošní roky?

Letos jsme začali poskytovat terapie mladistvým násilným osobám ve věku od dvanácti do osmnácti let. Je to velmi potřebné. Asi všichni zaznamenali nedávný incident na škole v Domažlicích, kde třináctiletá žačka zaútočila nožem na dva spolužáky. Mladí lidé páchají někdy opravdu závažné násilné činy. Terapii mladistvých násilných osob zatím poskytujeme jako jediní v republice.

Články

kategorie

17/09/2024

datum publikace

Adam Šůra

autor článku

0

minut čtení

Nejnovější články

Načítání příspěvků...