Když se narodí dítě milujícím rodičům, je bedlivé sledování jeho vývoje nedílnou součástí rodičovské lásky. Bude to introvert nebo extrovert? Technik nebo umělec? Domácký typ nebo světoběžník? Od prvních týdnů a měsíců o tomhle rodiče uvažují a diskutují. Patří k tomu též zkoumání, zda se vývoj děťátka nepotká s nějakou výraznou odlišností, která by pro rodinu mohla být závažnou výzvou.
Tou výzvou může být porucha autistického spektra. Patří k nejprožívanějším odlišnostem dneška. Pochopitelně – teprve jako celá společnost objevujeme, jak lidi s autismem podpořit, aby mohli žít plnohodnotný život. U dětí si autismem se k tomu přidává otázka, jak podpořit též jejich rodiče, aby na náročnou výchovu nezůstávali sami.
Výrazně pomůže už jen včasné rozpoznání. Poruchu autistického spektra samozřejmě definitivně potvrdí jen odborníci po důkladném vyšetření. Z jednotlivých projevů, které k autismu patří, totiž nemusí vyplývat nic zásadního o odlišném vývoji dítěte. Můžou být ale důvodem, proč se na odborníky obrátit.
Jaké projevy to jsou?
Dítě také může působit dojmem, že neslyší, i když sluch má prokazatelně v pořádku. Nereaguje například na svoje jméno. Přeslechne i zvuky, které signalizují nebezpečí a při kterých se člověk už jako dítě lekne a například uskočí.
Bývají rozmanité. Začít to může už u očního kontaktu, který bychom popsali jako „zvláštní“. Dítě o něj nejeví zájem, nebo je v něm zvláště vyhýbavé, případně hledí způsobem, který působí jako netečné ulpívání.
Neobvyklý přístup k hrám také může být vypovídající. Dítě se například nezapojuje do společných her s vrstevníky. Nezajímá se o soutěživé aktivity ani hry „na něco“, při nichž si děti představují obchod, školu nebo rodinu.
Místo toho nalézá velké uspokojení v tom, že může opakovaně řadit předměty do řady nebo například dlouze pozorovat monotónní pohyb například točících se předmětů. Zatímco jiné děti se snaží zapojit své okolí do hry či objevování nových věcí, dítě s autismem může dávat přednost aktivitám, ke kterým nikoho nepotřebuje. Neznamená to ovšem, že by o druhé lidi nestálo. Jen k nim hledá jinou cestu.
Dítě se také může projevovat stereotypními pohyby vlastního těla: mávání rukama, pohupování těla, poskakování. Takto odpovídá na vlastní silné emoce, ať už příznivé nebo stresové. Stereotypní pohyby pomáhají dítěti tyto emoce zvládat.
Dalším vodítkem mohou být mimořádně intenzivní a úzce zaměřené zájmy. Některé děti fascinují mapy, dopravní prostředky, vesmír nebo dinosauři. Dokážou se jim věnovat celé hodiny a obtížně přecházejí k jiným tématům či činnostem.
Odlišnosti lze také pozorovat ve smyslovém vnímání. Některé smyslové podněty vnímá dítě jako příliš intenzivní. Může jít například o běžný hluk. Dítě si zakrývá uši. Nesnáší ho. Nebo fyzický kontakt: dítě může v nadměrné míře vyžadovat mazlení a dotýkání, nebo naopak projevuje strach z doteků či vyložený odpor k nim.
Bezpečné prostředí pro dítě vytvářejí zažité rituály a postupy. Dítě na nich důrazně trvá. Na jejich změny reaguje prudce odmítavě. Lpí také například na konkrétních hračkách, věcech, konkrétním jídle či oblečení. Ve zdánlivém rozporu s tím pak může být neustálá potřeba změn a akce.
Odlišně se také může vyvíjet řeč. Dítě například mluví samo o sobě ve třetí osobě. V rozhovoru se stále vrací ke svým oblíbeným tématům. Někdy působí dojmem, že nerozumí běžným společenským pravidlům komunikace, jakkoliv může překvapit rozsáhlými znalostmi v oblasti, která ho zajímá. Bez ohledu na kontext mohou dítě zaujmout slova či fráze, které pak stále opakuje.
Rodiče často nedokážou ukázat na jediný okamžik, kdy zjistili, že je něco jinak. Každé dítě je jiné a autismus se může projevovat velmi různorodě. První projevy autismu bývají nenápadné a postupně se skládají jako mozaika. Pokud si rodiče nejsou jistí, vyplatí se obrátit na pomoc včas. Podporu a nasměrování nabízejí též speciální školy Diakonie, služba Rané péče Diakonie i program Opora Diakonie. Právě včasná konzultace může přinést potřebnou jistotu a dítěti i jeho rodině usnadnit další cestu.
