Penzion Sola gratia, rekreační středisko Diakonie v Bystřici pod Hostýnem, slouží jako sběrné místo Krabice od bot už několikátým rokem. Lidé sem vozí dárky zdaleka. Vedoucí střediska Leona Olivíková pak během adventu dárky osobně rozváží do azylových domů a dalších organizací pracujících s rodinami, které si bohaté Vánoce nemohou dovolit. Proč se středisko stalo sběrným místem? O tom se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Proč jste se do Krabice od bot zapojili? Předpokládám, že ne z nudy, protože nedostatkem práce rozhodně netrpíte.
To určitě ne. Ale jsem zaměstnankyní Diakonie už 20 let a moje hodnoty se snoubí s diakonickými. Moje srdce bije pro Diakonii, to říkám bez nadsázky. Když jsem před lety zjistila, že v našem kraji žádné dostupné sběrné místo Krabice od bot není, tak se mi to propojilo. Rozhodla jsem se, dárky budou lidé moci přivážet k nám. Taky jako matka tří dětí a zároveň samoživitelka vím, v jak nelehké situaci se některé rodiny mohou ocitnout. Zažila jsem to. Vím, jaké to je, když netušíte, jak zaplatit Vánoce, a někdo vám pomůže. Už jenom vědomí, že vás okolní svět nenechá ve vašich těžkostech o samotě, představuje obrovskou psychologickou vzpruhu.
Budova penzionu Sola gratia leží v prudkém kopci a stranou Bystřice pod Hostýnem. Není to pro sběrné místo nevýhoda? Neodrazuje lidi ta vzdálenost?
Když jsme se stali sběrným místem napoprvé, trochu jsem na to myslela, zda to nebude problém. Nicméně se ukázalo, že není. Lidé k nám vozí dárky ze Zlína, z Olomouce, z Kroměříže. Přijíždějí z opravdu širokého okolí. Dálka neodrazuje.
Jak Krabici od bot propagujete?
Mluvím prakticky se všemi hosty, kteří se u nás ubytují, a mám možnost jim vyprávět o tom, co je Diakonie za organizaci, co všechno provozuje za služby, jak různě pomáhá. S blížícím se datem Krabice od bot hovory stáčím právě na tuto akci. Mnoho lidí, kteří k nám krabice ve finále přivážejí, byli hosty našeho rekreačního zařízení.
Pro koho krabice sbíráte?
Pro organizace, se kterými přes rok spolupracujeme. Vím, s jakými dětmi pracují a co přesně potřebují. Jedná se například o Sdružení pěstounských rodin, které pořádá několikrát za rok v našem rekreačním středisku školení. Řada dalších organizací, jejichž klientům během adventu dárky rozvážím, to má podobně.
Organizovat sběrné místo Krabice od bot dá dost práce. Vrací se vám nějak investovaná energie?
Já mám velmi ráda adventní čas a sbírka Krabice od bot se stala nedílnou součástí mého adventu. Ani si nedovedu představit, že bychom se sbírky neúčastnili. Znám některé děti, kterým dárky přivážím, znám lidi, kteří o ně pečují, a vím, jak je jejich práce náročná a záslužná. Dává mi smysl, že krabicemi od bot jim v čase adventu můžeme udělat radost. A taky musím zdůraznit, že se starostí o sběrné místo pomáhají všichni zaměstnanci střediska. Není to jen na mně. Společně si uvědomujeme, že solidarita, zvláště ve vánočním čase, je velmi důležitá.
Představme si středisko či školu Diakonie, kde si říkají, že Krabice od bot je krásná akce, ale mají obavy, jestli by zvládli zorganizovat sběrné místo. Dají se takové obavy rozptýlit?
Přesně vím, na co se mě ptáte. Myslím ale, že stačí jeden tahoun, který se s akcí Krabice od bot ztotožní, vezme ji za svou a nějakým způsobem si kolem sebe vytvoří minitým lidí, kteří pomohou. Pak lze sběrné místo Krabice od bot zvládnout.
Co vás teď v Sole gratia kromě začínající sbírky Krabice od bot zaměstnává?
Před týdnem jsem se rozloučila s kaplany Diakonie, kteří u nás měli setkání. Byly to krásné tři dny uprostřed velmi silného společenství. Do toho řeším spolupráci s institutem sociálního zdraví, který spadá pod Univerzitu Palackého v Olomouci. Mám odtamtud nasmlouvaných dvanáct různých skupin, které přijedou na pobyty příští a přespříští rok. Protože teď máme trochu personální podstav, tak také obsluhuji. Na svatomartinské menu k nám nedávno přišly dvě dámy. Dala jsem se s nimi do řeči. Ukázalo se, že obě působí v sociální službě pracující s rodinami. Tak jsme se rovnou na místě dohodly, že i pro jejich klienty budeme sbírat dárky a také jim je zavezeme.
