Kam s ním? Tuto nelehkou otázku, kterou poprvé řešil Jan Neruda nad svým starým slamníkem, řeší i moderní technologické firmy. A podobně jako zvěčnělý spisovatel nalézají překvapivá řešení. Diakonie je u toho.
Jedna pražská továrna poslala na Moravu odpad. Skončil konkrétně v Hospici CITADELA, který patří pod Diakonii Valašské Meziříčí, a v Sociálně terapeutickém centru Radost v Hustopečích spadajícím pod Diakonii Betlém. Očekávatelné pobouření se však nekoná. Místním totiž onen odpad báječně slouží. Klientům hospice trvale upoutaným na lůžko usnadňuje sebeobsluhu. Klientům v terapeutickém centru zas rozvíjení vlastní zručnosti.
Jak je vidět, není odpad jako odpad, jak se dozví každý, kdo dočte až do konce.
10 000 tiskáren
Ona továrna stojí v pražských Holešovicích a je plná tiskáren, které tisknou – další tiskárny. Ano, i to je dnes možné. Mluvíme o trojrozměrném tisku, kdy vám poměrně jednoduchý stroj vytiskne cokoliv podle vašeho zadání. Tryska vypouští miniaturní pramínek horké taveniny (nejčastěji se jedná o plast), kterou po tenkých vrstvách tiskne na sebe, až vznikne výsledný předmět. Třeba držák na láhev. Nebo puzzle. Nebo cokoliv, co zadáte do počítače, který tiskárnu řídí.
Zhruba před patnácti lety se o tuto technologii začal zajímat Josef Průša. Potřeboval tehdy specifické plastové součástky, a tak k tomu použil 3D tiskárnu, kterou si doma podle volně dostupného návodu sestavil. Protože se coby student prvního ročníku vysoké školy poněkud nudil, začal svůj stroj vylepšovat. Prostřednictvím videí sdílel své kutilské pokusy na internetu – a tu zjistil, že o ně mají lidé zájem. Začal tedy své vylepšené 3D tiskárny prodávat. Většinu plastových komponentů mu natiskl domácí stroj, pak vše naskládal do krabice od pizzy, přidal návod k sestavení, zabalil a odeslal prvním zákazníkům. Tak začínal.
Dnes jeho firma nazvaná Prusa Research a. s. vyšle každý měsíc přes 10 000 tisíc tiskáren do 160 zemí po celém světě. Zaměstnává přes 900 lidí a rozrůstá se o nové pobočky – i za oceánem. Základní princip však zůstává stejný. Většinu součástek prodávaných tiskáren tisknou zase tiskárny. Dnes jich je na firemní tiskové farmě přes 600. Nevymizela ani kutilská vášeň vlastní výrobky zdokonalovat ke stále větší technické eleganci, která v sobě snoubí jednoduchost se spolehlivostí.
Čímž se konečně dostáváme k onomu odpadu.
Spolehlivost tiskárny je možné prověřit mimo jiné tak, že něco vytisknete. A prověřovat musíte hodně. Chce-li mít firma dobré jméno, nemůže do světa vysílat polotovary. Při testování tiskáren nebo materiálů je třeba vybírat takové objekty, které mají specifické tvary, zakřivení či vzhled. Pro firmu je také zásadní téma nadměrné spotřeby materiálu. Pokud daný předmět nemá další využití, vzniká testováním odpad. Firma ročně při testování vytiskne stovky předmětů. Kam s nimi? S trochou fantazie lze tuto otázku rozlousknout.
V jednoduchosti je krása
Při testování svých strojů začala firma tisknout pro děti hravé výukové předměty, které rozvíjejí prostorové vnímání, motivují k počítání, nebo lze jejich prostřednictvím objevovat geografii České republiky. Stovky jich darovala v rámci vánoční charitativní akce Krabice od bot. Tím zahájila spolupráci s Diakonií, přičemž vůle pokračovat ve spolupráci i mimo vánoční čas byla na obou stranách.
Nebylo třeba dlouho pátrat po tom, jak navázat. Hospic CITADELA ve Valašském Meziříčí přišel s jasnou zakázkou. Klientům dlouhodobě upoutaným na lůžko se velmi hodily držáky na lahve s pitím. Držák se zahákne za postranici lůžka v dosahu klientovy ruky. Když se chce klient napít, stačí, aby ruku natáhl. Jedná se o zdánlivou drobnost, ale pro lidi se sníženou pohyblivostí jde o velké usnadnění života.
Hospic měl dávno hotový návrh držáku, který před lety vytvořil Vít Minařík, syn jednoho z bývalých klientů hospice. Jen realizace vázla. Když do hospice před lety doputovala původní várka držáků, ukázalo se, že dobře slouží, ale nevydrží. Hospic funguje v režimu nemocnice s nejpřísnějšími nároky na hygienu. Všechny předměty se musí pravidelně dezinfikovat. Častou manipulací materiál původních držáků praskal.
Prusa Research ovšem tenhle problém vyřešil bez obtíží. Firma si vyvíjí vlastní kvalitní plasty pro 3D tisk (říká se jim filamenty) pod značkou Prusament. A jejich materiál nároky hospice zvládá. „S výsledkem jsme velice spokojeni, klienti i zaměstnanci,“ říká Petra Nováková, všeobecná sestra Hospice CITADELA. „Držák má velmi jednoduchý tvar, je hezký na pohled, má pěknou barevnost a je ohromně praktický. V jednoduchosti je krása,“ dodává.
Podobné zprávy přicházejí též ze Sociálně terapeutického centra Radost v Hustopečích. Klienti s různými typy znevýhodnění tu mimo jiné rozvíjejí svou zručnost: malují na látky, vyšívají, navlékají náramky. Přitom jim práci usnadňuje další naprosto jednoduchá věc, která dorazila z firmy Prusa Research: bytelné plastové misky. „Konkrétně my tady jsme z nich úplně nadšení,“ říká Petra Šabatová, která má v centru Radost na starosti textilní dílnu. Klienti pracují s materiálem, který je docela titěrný a snadno se rozkutálí. Teď si materiál mohou do misek roztřídit, nebo do vlastní podepsané misky odložit rozdělanou práci, ke které se jim pak snadněji vrací. Misky se také dají skládat dohromady pomocí malých zarážek, jež jsou jejich součástí, takže se velmi snadno přenášejí a skladují.
„Předtím jsme trochu jako popelky neustále něco třídili a pak zase sesypávali dohromady. To teď nemusíme a práce nám jde lépe od ruky,“ říká Petra Šabatová.
Prostě není odpad, jako odpad.
