Každý, kdo se o tom dozvěděl, musel pocítit dotek záhady. Jestliže učitelé chodí v posledním týdnu prázdnin do školy, co tam vlastně dělají, když jejich žáci ještě užívají poslední dny volna a třídy jsou prázdné? Záhadu nám pomohla odhalit Lucie Horáková z Diakonie, zástupkyně ředitele Speciálních škol Praha, pod kterou spadá škola na Praze 4 V Zápolí.
Co se během přípravného týdne odehrává ve vaší speciální škole?
Nic záhadného na tom není. Děláme velkou revizi. Ve třídách kontrolujeme hračky a vyklízíme ty, které už nevyhovují. Připravujeme výukové materiály a nově zdobíme třídy, uklízí se zahrada, tělocvična atd. Nové třídy se vybavují nábytkem, dokupují se školní lavice a potřebné vybavení. Týden nám na přípravu tak, tak stačí. Také se scházíme na poradách, kde se seznamujeme se zaměstnanci, protože většinou přijde do našeho kolektivu někdo nový. Bavíme se též o nově přijatých dětech a rozdělujeme je do tříd. Plánujeme školní akce, které se během roku uskuteční. Zároveň probíhají pro učitele různé kurzy.
Co děláte v přípravném týdnu konkrétně vy?
Jako zástupkyně ředitele musím k tomu všemu odbavovat administrativní činnosti. Určitý čas mi zabralo rozesílání informací k novému školnímu roku rodičům, komunikace s nimi a příprava rozpisů služeb do družiny. Jsem ještě třídní. O přípravu naší třídy se starají mé tři asistentky. Vylepšovaly pomůcky pro naše žáky se speciálními potřebami, což znamená hlavně fotit, kopírovat, laminovat pracovní listy. Pro nové žáky vyrábíme pracovní listy na míru. Tak aby je motivovaly a bavily. Mé kolegyně také musely vyprat všechny plyšáky, překontrolovat hračky a další pomůcky.
Když říkáte, že se pro nové žáky snažíte vytvořit pomůcky na míru, jak moc se vám to daří? Dá se povaha žáka spolehlivě odhadnout, nebo ji poznáte až během školního roku?
My se snažíme žáky odhadnout, protože potřebujeme mít na rozjezd školního roku nějakou představu. Jinak ale samozřejmě platí, že nové žáky spolehlivěji poznáme, až když jsou s námi ve škole déle. Děti také své chování mění. Zpočátku jsme škola pláče a křiku. Naši žáci se speciálními potřebami se nelehce adaptují na nové prostředí. Je to pro ně velmi složité. Ke konci září se už ale zorientují, začnou objevovat ve škole nějaký řád a najdou si činnosti, které je baví. Teprve tehdy je začínáme poznávat opravdu do hloubky.
Lze toto poznávání nějak usnadnit?
Do začátku máme k dispozici pouze Doporučení či zprávu ze speciálně pedagogického centra a jsme velice vděční za to, když nám rodiče při vyplňování vstupního dotazníku o svém dítěti napíšou co nejvíce podrobností. Většina dětí v naší škole nemluví. U těch nových nám pak trvá, než se naučíme číst komunikační signály, které vysílají. Informace od rodičů nám v tom velmi pomáhají. Zajímají nás i takové detaily, jako které zvuky či vůně dětem vadí, nebo je naopak přitahují.
Jaký smysl má přípravný týden pro pedagogický sbor? Stmelíte se jako skupina nebo má každý dost své práce s přípravami?
Letos jsme na přání našich zaměstnanců pořádali po pracovní době garden party. Zúčastnili se téměř všichni a akce proběhla v příjemné atmosféře. Takže ano, stihneme se dát jako parta dohromady – protože chceme.
Mluvila jste také o kurzech pro pedagogické pracovníky, které během přípravného týdne probíhají. O co v těch kurzech jde?
Jednak je to kurz o hodnotách Diakonie pro nové zaměstnance, aby se dozvěděli, jaké organizace se stávají součástí. Potom oblíbený kurz šetrné sebeochrany. Občas zažíváme ze strany našich žáků projevy agrese. Kurz nás učí, jak tuto agresi tlumit a jak se ochránit, tak aby to bylo vůči agresivním žákům šetrné a neublížilo jim to. V teoretické části se dozvídáme hodně z psychologie, v praktické části jdeme do tělocvičny a nacvičujeme konkrétní hmaty a chvaty.
