Když se u dětí potká porucha autistického spektra s náročně zvladatelným chováním, ocitají se jejich rodiče často v zoufalé situaci. Nemohou pro své dítě najít školu. I speciální školy takové děti odmítají s vysvětlením, že komplikované chování žáků jim narušuje výuku. Zvláště v Praze začíná být situace v tomto ohledu krizová.

„Náš syn nastoupil do školy pro děti s lehčími hendikepy,“ vzpomíná Pavla, maminka Šimona. „Tam nám po chvíli řekli, že naše dítě nezvládnou. Šimon se vracel domů ve velmi špatném psychickém stavu. Paní učitelka nám oznámila, že děti, jako Šimon do její třídy nepatří. S brekem jsem obvolávala další školy a všude mi řekli, že žáky s autismem neberou. Vypadalo to, že opravdu nikam nepatříme.“

Jak je důležité mít parťáka

Paní Pavla nakonec zažila pocit vysvobození. Dovolala se do speciální školu Diakonie v ulici V Zápolí v pražské Michli. Ta patří do celorepublikové rodiny speciálních škol Diakonie Českobratrské církve evangelické. Školy Diakonie si zakládají na tom, že žáky neodmítají. „Přijetí bylo pro naši rodinu, jako kdyby nám někdo hodil záchranný kruh,“ vzpomíná paní Pavla. „Největší překvapení přišlo, když nám v Diakonii řekli, že problémové chování spojené s autismem není překážkou. I když život s autismem přináší stále nové výzvy, našli jsme „parťáka“. Nejsme v tom sami.“

Není se čemu divit, že škola V Zápolí dlouhodobě čelí převisu poptávky, která stále roste. V posledních letech nastupují do škol silné ročníky. Přibylo také dětí z Ukrajiny, která je stále zužovaná ruskou válečnou agresí. Zvláště do Prahy a jejího okolí se také stěhuje za prací hodně mladých rodin z Česka i z jiných zemí. Už s předstihem se proto Diakonie rozhodla, že vyjde rodinám dětí s postižením vstříc a zdvojnásobí svou kapacitu.

Pec a klid

V roce 2017, kdy začaly přípravné práce na rekonstrukci, měla škola kapacitu 48 dětí. Nyní jich může přijmout jednou tolik – 108. Zásadně se také změnilo školní prostředí. Zatímco před osmi lety škola zvenčí i zevnitř nesla původní rysy panelové budovy z časů prezidenta Husáka, dnes má nejen barevnější a veselejší tvář, ale svým vnitřním ustrojením také vychází vstříc potřebám žáků, jejich asistentek a učitelek.

Dovybavují se například zklidňovací místnosti, kde si budou žákyně a žáci moci odpočinout od podnětů, které je rozrušují. Těžko zvladatelné chování, které mnohé rodiny u svých dětí s hendikepem řeší a se kterým si neví rady ani mnohé speciální školy, totiž často bývá důsledkem jinak nastavené vnímavosti. To, co my vnímáme jako běžný ruch, některé děti s hendikepem kritickým způsobem dráždí a zahlcuje. Stále se pohybují na hraně extrémního stresu. Možnost odpočinout si a načerpat síly v klidném, ničím nerušeném prostředí pro ně představuje důležitou podporu.

Dovybavuje se také keramická dílna s pecí. Tichá práce s hrnčířskou hlínou nepřináší jen radost z tvorby. Podporuje též zklidnění a má relaxační účinky.

Odhodlaný tým a štědří dárci

V roce 2017 si ovšem tenhle fantastický výsledek málokdo dovedl představit. „Když jsme si tehdy všechno promysleli a spočítali, vyšlo nám, že se projekt těžko může podařit,“ říká ředitel pražských speciálních škol Diakonie Milan Černý. „Ale museli jsme do něj jít. Budova školy byla zastaralá. Mohlo se také stát, že jednou někdo přijde a školu kvůli nevyhovujícím podmínkám prostě zavře.“

Rekonstrukce byla nutná, rozšíření kapacity zase potřebné. Nic tomu ale nepřálo. Praha si jako bohatý region nesáhne na evropské fondy. Stát a kraje se zase v posledních letech soustředí na inkluzi dětí se hendikepem do běžných škol. Speciální školy nejsou priorita. Diakonie navíc jako nestátní zřizovatel speciálních škol stojí na konci zájmu státních a krajských institucí.

Obrovské množství kapacit proto musela Diakonie věnovat vysvětlování, v čem má speciální škola V Zápolí smysl. Zapojili se i rodiče žáků. Ti totiž o smyslu školy nepochybují. Nakonec se podařilo sehnat dostatečné množství dárců – od Magistrátu hlavního města Prahy, přes firmy až po jednotlivce. Významný dar přišel například od pana Ladislava Hanuse z Rané u Hlinska, který Diakonii odkázal část svého majetku v závěti a podpořil tak právě rekonstrukci školy V Zápolí. „Podpora dárců nám udělala ohromnou radost,“ říká ředitel školy Milan Černý. „Dovedli jsme je pro naši školu nadchnout. Byli velmi štědří.“

Druhým pilířem úspěšné rekonstrukce školy byla podle Milana Černého podpora týmu učitelek a jejich asistentek. K náročné pedagogické práci jim přibyla řada nesnadných úkolů: dočasné stěhování, výuka v provizorních podmínkách. Do toho se musely po tři roky potýkat s omezeními a nejistotou v důsledku pandemie Covidu. „Osvědčily přitom neuvěřitelný organizační um. Všechno, co jsme si naplánovali, díky nim vyšlo,“ chválí ředitel Milan Černý svůj tým.

Láska na první pohled

Díky štědrým dárcům a pracovitému týmu si tak všichni mohou konečně říct, že nemožné se podařilo. Škola prošla poslední fází rekonstrukce. V pátek 26. září 2025 slavnostně otevřela svou zbrusu novou budovu B a tím je hotovo. Po osmi dlouhých letech provizoria tak tým školy může veškerou energii vrhnout na to hlavní: vzdělávání dětí se speciálními potřebami a podporu jejich rodinám. Pro rodiny je zásadní.

„Jsme nadšení z toho, jak se ve speciální škole Diakonie pedagogové věnují naší Ele,“ říká její maminka Veronika. „Učitelky a asistentky nemají strach vzít děti metrem na procházku Prahou. Upečou s nimi cukroví či koláč. Během olympiády klidně postaví děti ve třídě na snowboard nebo brusle, nebo zorganizují biatlonový závod po tělocvičně. Vlastně se ani nedivím, že se s námi Ela někdy doma nudí – rozhodně nemáme tolik nápadů a nejsme tak zábavní. Můžeme mluvit o obrovském štěstí, že je Ela tam, kde je.“

„Byla to láska na první pohled,“ vzpomíná paní Daniela na moment, kdy na dětském hřišti spatřila třídu ze speciální školy Diakonie. Čtyři roky hledala školu odpovídající potřebám jejího syna Martina. Zažila několik odmítnutí, též od speciálních škol. Při pozorování diakonické školní třídy na dětském hřišti ale tušila, že narazila na to pravé. „V tom nejlepším nás překvapilo, jak úžasně kantoři zachází s dětmi, kolik jim věnují pozornosti a že jim opravdu nic neuteče. Když Martin do školy nastoupil, fantasticky se adaptoval. Díky úžasnému přístupu a dynamice třídy máme šťastné dítě, které se do školy těší. Z učení, kamarádů a skupinových aktivit má obrovskou radost – a my s ním.“

Speciální škola Diakonie V Zápolí je jednou ze tří speciálních škol, které Diakonie v Praze provozuje. Další školy slouží dětem a jejich rodinám ve Stodůlkách a Strašnicích. Žáky všech škol i jejich rodiny můžete podpořit. Děkujeme. I malý dar má obrovskou hodnotu!