„Až to doděláte, tak si vyndáte žákajdy. Dneska bude z vaření jednička,“ říká paní zástupkyně spokojeně. Pět středoškoláků a jedna středoškolačka praktické školy Diakonie v Merklíně dokončují přípravu těstovinového salátu. Do mísy putuje poslední rajské jablko nakrájené nadrobno. Žáci utřou stůl a začíná přestávka. Ze školních batohů si vyndávají svačiny z domova. Patrik k tomu přidává velký kornout s cukrovinkami.

Slaví dnes sedmnáctiny. Nabízí, s každým si podá ruku, s každým se obejme. Málokdo mu ovšem popřeje slovy. Ve střední praktické škole se srozumitelně vyjadřuje menšina žáků. Přesto se i po ukončení speciální základní školy vzdělávají. Má to smysl. Jejich rodiny tak získávají naději, že jejich syn či dcera i v dospělosti budou moci žít smysluplný život, cítit se důstojně a užitečně.

Perspektiva do šestadvaceti

Když se rodičům narodí dítě s postižením, mění se rodině zásadně představa budoucnosti. U dětí bez postižení je to jasné: rodiče čeká odhadem patnáct let péče a starání. Pak se děti postupně osamostatňují, až se kolem dvaceti let staví na vlastní nohy. Rodiče mají splněno. Trvá to sice dlouho, ale má to konec, který lze celkem spolehlivě odhadnout. U rodin dětí s postižením je to jinak. Konec vyhlížet nelze. Potomek se nikdy neosamostatní zcela. Vždy bude potřebovat nějakou péči, která leží hlavně na rodičích. Ti proto potřebují podporu. Nemohou na veškerou péči a výchovu zůstat sami.

Ve speciálních školách Diakonie v Merklíně je to tak, že když tam rodiče přivedou dítě s postižením k zápisu do přípravného stupně, mají jistý výhled do šestadvaceti let dítěte. Na přípravný stupeň navazuje základní speciální škola, na tu potom střední praktické školy.

Praktické střední školy jsou určené žactvu se středně těžkým mentálním postižením. Jak název napovídá, obsah a cíle vzdělávání jsou orientovány velmi prakticky. Obor se zaměřuje na získání základních pracovních – především manuálních – dovedností a postupů potřebných v každodenním životě.

Takže i ten těstovinový salát, který stihli žáci a žákyně před přestávkou dokončit, má velmi praktický smysl. Po přestávce ho rozdělili do uzavíratelných misek. Misky naskládaly do boxů. Boxy odnesli na internát škol Diakonie v Merklíně. Připravené jídlo tam čeká na obyvatele internátu jako odpolední svačina.

Je v tom i kus zodpovědnosti, která k výuce na praktické škole také paří. Záleží na tom, jestli se jídlo stihne připravit včas a jestli se povede. Jinak by byli kamarádi na internátu bez svačiny. A to nikdo nechce.

Absolventský ples. Pak zkoušky

Žactvo praktické školky v Merklíně se střídá u čtyřech základních činností. Vedle přípravy jídel se jedná o keramiku. V době naší návštěvy žákyně a žáci v dílně váleli z keramické hlíny malé kuličky. Následně se z nich vyrobila malá hliněná placka nebo dlouhý provázek, který se pak stočil do elipsy. Vzniklé polotovary lepí paní učitelka do připravených forem. Až hlína vyschne, naglazuje se a vypálí, vzniknou pohledné misky.

Ve vedlejší dřevařské dílně se zase chystají například masivní dřevěné podnosy pro nošení jídel. Žáci a žákyně si tu trénují práci s nástroji jako jsou pily, kladiva, hřebíky či šroubováky.

V dílnách teď všechny čeká hodně práce – sklady jsou totiž prázdné. Poslední ročníky školy mají za sebou absolventský ples, při kterém se většina výrobků prodala či rozdala v podobě dárků. Je tedy třeba zabrat, aby bylo možné uspokojit další zakázky.

Řekni to mobilem

Samozřejmě, ani v praktické škole se výuka neobejde bez trochy teorie. To je čtvrtá činnost, které se žáci věnují. Ve třídě se chystají na práce v kuchyni, do kterých se pustí za dva dny. Do sešitů si poznamenávají – někteří krasopisně – recept na švestkový koláč. Praktický postup jeho výroby sledují na videu. Poznamenávají si, jaké ingredience a v jakém počtu jsou potřeba. Vedle psaní tak trénují i počítání. Menší nákupy včetně placení zvládají s pomocí asistentů pedagoga přímo v Merklíně.

Součástí výuky ale je například i občanská výchova. V praktické škole znamená, že se žákyně a žáci učí znát adresu svého bydliště, vyhledávají si spoje veřejné dopravy a seznamují se s dalšími informacemi a dovednostmi, díky kterým mohou žít tak samostatně, jak jen je to možné.

I když většina z nich nemluví tak, aby to bylo srozumitelné, zvládají alternativní komunikaci. Ze základní školy v Merklíně znají VOKS – výměnný komunikační obrázkový systém. Mluvená slova tu nahrazují obrázky se zaužívanými významy, se kterými se žákyně a žáci naučili pracovat už na základce. Někteří žáci znakují. Vyjadřují se gesty rukou. Nebo používají mobilní aplikace, do kterých svá sdělení píší. Jedna z žákyň v tom exceluje. Kvůli handicapu nelze v jejím mluveném projevu rozumět jedinému slovu. Písemně se přes speciální aplikaci v mobilu vyjadřuje brilantně.  

Dokončit školu a jít dál

Když žákyně a žáci úspěšně školu zakončí, mají několik možností. Nastupují například do chráněných dílen, kde dále rozvíjejí vše, co si ve škole prakticky nacvičili. Přímo v Merklíně tuto možnost nabízí stacionář Plamínek, který spadá pod sesterskou Diakonii Západ. Samostatnější žákyně a žáci mohou využít dalších možností. Dceřiná společnost Diakonie Západ Možnosti tu jsou provozuje síť secondhandů či gastronomických provozů, které zaměstnávají lidi s handicapem. Někteří absolventi merklínské praktické školy tam pracují.

To je jedna z výhod Diakonie. Školy mohou spolupracovat se středisky Diakonie, jejichž různé služby nabízí rodinám lidí s handicapem podporu dlouho do dospělosti, někdy po celý život.