Školy Diakonie působí na 18 místech v celé České republice. V roce 2025 se v nich vzdělávalo celkem 757 dětí a žáků. Je to o 107 dětí více než v předcházejícím roce. Nejvíce nových žáků přivítala speciální škola Diakonie Praha 4 – V Zápolí, která po dostavbě a rekonstrukci otevřela nové třídy. Také počet dětí v ostatních speciálních školách se rozrostl, a to až na maximální povolenou kapacitu.
Proč mají děti a jejich rodiny o speciální školy Diakonie takový zájem?
Speciální školy Diakonie ČCE jsou otevřené i dětem s velmi náročnými vzdělávacími potřebami. Přijímají přednostně děti a žáky s kombinací mentálního a tělesného postižení. Tato otevřenost ovšem klade na pedagogický personál škol Diakonie značné nároky, které se s časem kontinuálně zvyšují.
Co všechno to znamená?
Zde je pět trendů, které ve školách následujeme. Speciální školy Diakonie je v každodenní činnosti rozvíjejí v souladu s diakonickými hodnotami, kterými jsou milosrdenství, fortelnost, společenství, naděje a pomoc potřebným. Trendy ve spolupráci s kolegyněmi a kolegy pojmenovala koordinátorka škol Diakonie Kamila Viktorová, která je zároveň dlouholetou ředitelkou speciální školy Rolnička v Soběslavi.
1. Bezpečí, přijetí a důstojnost každého žáka – milosrdenství
Trend diakonických škol směřuje k budování bezpečí, kde je každý žák přijímán jako jedinečná bytost s vlastní hodnotou a důstojností.
Pedagogové vytvářejí prostředí důvěry, naslouchání a respektu, v němž mohou žáci růst bez strachu z neúspěchu.
Malé kolektivy (6 – 7 žáků) umožňují individuální přístup a podporují vztahy založené na empatii a spolupráci.
Školy posilují sebevědomí žáků, podporují jejich silné stránky a vedou je k respektu k druhým lidem i k odpovědnosti za vlastní jednání.
2. Individuální podpora a multidisciplinární spolupráce – fortelnost
Školy stojí na spolupráci odborníků, kteří společně podporují rozvoj každého žáka.
Součástí týmu jsou speciální pedagogové, logopedi, terapeuti, psychologové, sociální pracovníci i další specialisté.
Díky malému počtu žáků ve třídách a více pedagogických pracovníkům je možné přizpůsobovat výuku individuálním potřebám. Školy využívají různé terapeutické přístupy a alternativní způsoby komunikace. Úzce spolupracují se zdravotními a sociálními službami, aby byla podpora dítěte i rodiny co nejkomplexnější.
3. Učení pro samostatný a smysluplný život – naděje
Vzdělávání propojuje učení s každodenním životem.
Žáci získávají praktické dovednosti v prostředí, které připomíná běžné situace, například v kuchyni, dílně nebo na zahradě.
Školy podporují samostatnost, rozhodování a orientaci v běžných životních situacích. Součástí vzdělávání jsou exkurze, pracovní zkušenosti a aktivity mimo školu.
Cílem je připravit žáky na co největší míru samostatnosti a pomoci jim najít smysluplné místo ve společnosti.
4. Zážitkové vzdělávání a rozvoj silných stránek – společenství
Diakonické školy rozvíjí osobnost žáků prostřednictvím zážitků, které přesahují běžnou výuku.
Součástí vzdělávání jsou výlety, pobyty, kulturní akce, sport, tvoření i různé formy terapií. Tyto zkušenosti podporují spolupráci, sociální dovednosti a radost z učení. Žáci mají možnost objevovat své silné stránky a zažívat úspěch.
Škola není jen místem vzdělávání, ale je také prostorem sdílení, vzájemné podpory a spolupráce. Společné akce, setkávání rodin, komunitní aktivity i otevřená komunikace posilují vztahy a pocit sounáležitosti.
5. Partnerství s rodinou a propojení služeb – pomoc potřebným
Diakonické školy staví na partnerské spolupráci s rodinami a komunitou.
Rodiče jsou důležitými partnery ve vzdělávání a škola s nimi otevřeně komunikuje a sdílí odpovědnost za rozvoj dítěte. Vedle vzdělávání školy nabízejí široké spektrum podpůrných služeb (doprava do školy, ubytování na internátu, pobyt ve školní družině). Zároveň pomáhají rodinám orientovat se v systému sociálních a zdravotních služeb.
Díky spolupráci s dalšími organizacemi může škola doprovázet žáky i jejich rodiny při přechodu do dalších etap života a podporovat jejich zapojení do společnosti.
