Vůně jsou pro nás důležitější, než si myslíme. Zejména v časech plných stresu a napětí představují jednu z pomůcek, jak najít rovnováhu a klid. Nejen o tom jsme si povídali s Ludmilou Kotalíkovou, která v Diakonické akademii vede kurz Využití prvků aromaterapie v přímé práci s klientem.
Jaké vůně se hodí k adventu?
Někdo má v tomto období rád vůni jehličnanů nebo skořice. Za mě to jsou hlavně citrusy. V sychravém listopadovém počasí zapaluji aromalampu s pomerančem. Jeho vůně mě příjemně prohřívá. Což někdo může mít úplně obráceně: citrusy si spojuje s létem, jejich vůně ho pocitově chladí. Já si je však přiřazuji k vánočnímu času. Potom ještě myrhu a kadidlo. Obojí jsou pryskyřice. Jejich vůně nás zklidňuje a vede k sobě samým. Mimochodem, jsou to také dva ze tří darů, které přinesli tři králové narozenému Ježíšovi.
Když se řekne kadidlo, představím si mohutně dýmající nádobu, kterou známe z katolických bohoslužeb. Nebo si představím vánočního františka, který také dýmá. S vůněmi v aromaterapii se ale asi pracuje jinak než takovým vykuřováním.
Já vůně používám hlavně ve formě éterických neboli esenciálních olejů, což jsou rostlinné extrakty získané destilací. Podle definice je aromaterapie řízené použití takových olejů k ovlivňování psychické i fyzické stránky člověka. Aromaterapii však můžeme chápat šířeji. Pak tam má místo i vykuřování. Třeba kadidlo má vůni meditativní, spirituální. K náboženským účelům se využívalo už ve starých kulturách. Je mírně dezinfekční, takže čistí. Když mám pocit, že v nějakém prostoru něco nesedí, něco nepříjemného se tam děje, energie jsou tam takové tuhé – dá-li se to tak říct – potom se na to vykuřování kadidlem velmi hodí.
Čím jsou pro nás vůně důležité? Jistě je nám příjemnější, když něco voní, než když něco nevoní. Ale co dál?
Když nám něco voní, tak se v našem mozku velmi rychle začnou dít procesy, jejichž výsledkem je, že se cítíme příjemněji po psychické i fyzické stránce. Prohlubuje se nám dech, zklidňuje tep, uvolňují svaly. Dochází k přesnému opaku toho, když nám něco nevoní. Pro mě třeba čichat ke zkaženému masu představuje hrůzný zážitek. Zvedne se mi žaludek, musím odejít, pak se snažím, abych tu vůni neměla v nose, tak nedýchám. Když nám ale něco voní, zklidňujeme se, relaxujeme, naše mysl je uvolněnější, nálada se nám zlepšuje.
Aromaterapii přednášíte také v souvislosti s využitím v sociálních službách. To, co jste teď popsala, je už asi částečně odpovědí na otázku, k čemu je aromaterapie v sociálních službách dobrá.
Budeme-li se bavit třeba o seniorech, tam má aromaterapie široké využití. Může být součástí vzpomínání, které je pro seniory velmi důležité. Když ucítíte vůni, se kterou máte spojené své dětství nebo mládí, snadněji se do té doby v duchu přenesete a otevře to stavidla vzpomínek. Aromaterapie také může vést ke zklidnění třeba u lidí s demencí či Alzheimerovou chorobou. Mám k tomu zpětnou vazbu z Diakonie Myslibořice. Tamní pracovnice, které jsem proškolila, říkaly, že když se správně pracuje s vůněmi, jejich klienti jsou potom více v dobrém rozpoložení. Pracovnice ostatně také.
Shodneme se na tom, co nám voní, nebo platí, že co člověk, to názor?
Na každém mém kurzu vůně zkoušíme, hodnotíme a nikdy se neshodneme. Jak se s konkrétní vůní budeme cítit, to ovlivňuje naše zkušenost a osobní historie. Vůně pomeranče ve mně může rozsvítit radostné vzpomínky na pospolitost o Vánocích, nebo může otevřít nepříjemné vzpomínky na to, jak jsem měla doma nemocné děti a kupovala jsem citrusy, aby měly vitamíny. Vztah k vůním je velmi individuální. V jednom hospici dávali klientovi čichat motorový olej. Připomínal mu šťastný čas strávený v dílně, kde s tatínkem opravovali auta. A z druhé strany – znám jednoho kováře, pracuje s ohněm a svou práci miluje. Vůně ohně mu však připomíná právě práci. Na rozdíl od ostatních u ohně neumí relaxovat. Opékání špekáčků a večer strávený nad ohněm – to je pro něj velmi komplikovaný zážitek.
Dá se dělat aromaterapie s tím, co má člověk běžně doma, aniž by musel vyrábět či si pořizovat speciální oleje?
I vaření je aromaterapie, když se nebudeme přísně držet její definice. Na svých kurzech třeba učím vědomou vnímavost. Vezmeme si mandarinku a pozorujeme, jak vypadá. Vnímáme barvu, hmatem zjišťujeme povrch a jeho strukturu, vnímáme chuť mandarinky a její vůni. Pozornost k běžně dostupným vůním je prospěšná. Doporučuji třeba vůni lesa. A jak cestuji za svými kurzy po celém Česku, vnímám i vůni měst. Každá část naší republiky voní jinak. To je také velmi zajímavé.
Jak jste se dostala k aromaterapii?
Vždy jsem k nějakým vůním, masážím, terapiím tíhla, ale život mě odklonil jinam. V místě, kde jsem žila, byla dobře dostupná obchodní akademie. Po ní jsem vystudovala knihovnictví a informační technologie. Pak jsem náhodou na jednom webu zjistila, že vůně starých knih obsahuje éterický olej nazvaný benzoe, který je velmi zklidňující a říká se mu teplá deka. To můj zájem o aromaterapii asi oživilo. A taky ho oživily děti. Jak se narodily a měly různé dětské minipotíže, trochu mi to proměnilo pohled na svět. Před tím jsem byla hodně systematický medicínský typ s pečlivě srovnanými léky v lékárně. Život s malými dětmi mě pak překlopil k spíše přírodním terapiím. Ale medicínu nezatracuju. Mým snem je, že se aromaterapie stane doplňkovou metodou v nemocnicích. Stává se součástí péče o umírající, v porodnicích už je vlastně běžná. Tedy začátek a konec života už máme ošetřený. Tak ještě ošetřit prostředek.
Začali jsme otázkou po vůních adventu. Jaké vůně se hodí k novému roku?
Záleží na tom, co od nového roku očekáváte. Někdo chce to minulé nechat za sebou a usiluje o nový začátek. K tomu se hodí vůně čistící, což třeba velmi hezky umí vůně citronu nebo grapefruitu. Někdo se chce zklidnit, víc odpočívat. K tomu může vést levandule nebo éterický olej geranium. K povzbuzení zase může sloužit citrus s rozmarýnem. Mě osobně hodně provázejí květiny, třeba růže. Její vůně mě vybízí k tomu nahlédnout do vlastního srdce a říci si, jak to chci s životem dál. Asi ale nejsem pravá osoba na takové úvahy. Já mám nový rok spojený s podzimem, se sklizní. Tam pro mě něco končí a něco zase začíná.
